Posts Tagged ‘škola’

Investice do vzdělání vašeho dítěte je ta nejlepší, nemusíte se přitom ale nechat zruinovat! Jak na to?

Začátek školního i akademického roku se nezadržitelně blíží a jedno z finančně nejnáročnějších období všech rodičů spolu s ním. Přestože je u nás vzdělávání vyjma soukromých škol „zdarma“, tak je nutné počítat s tím, že částky spojené se získáním maturity či vysokoškolského diplomu jdou mnohdy do řádů desetitisíců korun. Poradíme Vám proto, kde ušetřit a do čeho se naopak rozhodně vyplatí investovat. Celý článek »

Po prázdninách do lavic aneb Jak si poradit se začátkem školního roku

Letní prázdniny se pomalu chýlí ke konci a žáky čeká již za pár dní návrat do školních lavic. Do těch poprvé zamíří i velká řada dětí, které ještě před pár týdny navštěvovaly mateřinky. Jak připravit školáka na zdárný návrat do školy? A jak připravit dítě, které za vzděláním zamíří poprvé? Podívejte se na několik tipů, jak se s tím úspěšně vypořádat. Celý článek »

10 rad, jak „přežít“ vysvědčení

Na Lince bezpečí přibývá počet hovorů na téma vysvědčení. Její odborníci potvrzují, že poslední školní den děti stresuje. Bojí se více špatných známek, nebo reakce rodičů? Jste na pátek dobře připraveni? Čtěte 10 rad pro rodiče, jak tento den úspěšně zvládnout.

Celý článek »

Vzdělávání učitelů je v Česku stále podceňované. Jako nové metody se uplatňují mentoring, supervize či workshopy

Učitel je pro kvalitní vzdělávání klíčový. Nejen na veřejných, ale zejména na soukromých školách se ze strany rodičů i vedení čím dál více klade velký důraz na kvality pedagoga. Běžné vzdělávací metody proto dnes doplňují nové techniky, jako je mentoring či supervize. Některé školy pro své učitele pořádají i speciální vzdělávací programy formou letních škol či workshopů.

Učitel by měl žáky naučit, jak pracovat s informacemi

Role učitele se v posledních letech změnila. Jeho úkolem již není pouze předávání informací žákům. V dnešní době totiž děti získávají informace a znalosti ze všech stran, ať už z internetu, sociálních sítí, od takzvaných opinion leaderů, tedy lidí schopných ovlivňovat veřejné mínění, nebo ze světové seriálové či filmové produkce. „Ve škole by žáci mimo jiné měli získávat dovednosti a nástroje pro to, jak se v této záplavě informací neztratit, jak si je vybírat, jak je třídit, jak je efektivně využívat, jak je bezpečně sdílet s jinými a jak je prezentovat,“ vysvětlila Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti School My Project, podle jejíž vzdělávací koncepce v současné době funguje školka, základní škola a gymnázium v Sokolově a rovněž základní škola v Praze, a která nabízí doplňující formy vzdělávání pro pedagogy na českých soukromých školách.

Kromě toho, že učitelé by v dnešní době měli žáky naučit, jak efektivně nakládat s informacemi, musejí sami umět pracovat s moderními technologiemi a používat moderní metodiku výuky. Důležitý je celý soubor takzvaných soft skills neboli měkkých dovedností, mezi něž patří například komunikační dovednosti, sebereflexe či asertivita. Podle Andrey Vedralové se dnes od učitele čeká, že se bude současně s vědeckým poznáním orientovat ve svém oboru, bude posouvat své znalosti o fungování lidského mozku a učení, bude umět plánovat, nastavovat kritéria své práce a průběžně ji vyhodnocovat. Rovněž bude umět řešit problémy, bude motivujícím lídrem a zvládne pracovat s odlišnými individuálními i kulturními předpoklady žáků.

Vysokoškolský diplom potřebné vzdělání obvykle nezajistí

Současná praxe však v mnoha případech neumožňuje tyto kompetence a dovednosti pedagogům nasbírat a posunout se dál. Podle odborníků přitom učitelé mají zájem o vzdělávání v tématech, jako je efektivní komunikace, pedagogická diagnostika či individuální styly učení i možnosti, jak jim přizpůsobit výuku. Pedagogické fakulty však tato témata do vzdělávacích programů zpravidla nezařazují. Řada soukromých škol proto dnes volí alternativní způsoby vzdělávání učitelů. Jeho formy a obsah by měly být systematické a založené na individuálních potřebách učitele.

Novými metodami jsou mentoring, supervize či workshopy

Typickou formou doplňkového vzdělávání a podpory učitelů je takzvaný mentoring. Učitel má k dispozici mentora, který k němu přistupuje individuálně, přispívá k jeho motivaci, pomáhá nastavit cíle a vzdělávací strategie. Učí ho plánovat čas, aktivně se zapojuje do řešení problémů a je prevencí syndromu vyhoření. Podle Společnosti pro kvalitu školy je efektivita mentoringu, s níž učitel dokáže aplikovat nabyté poznatky do praxe, o 60 % vyšší než v případě klasických seminářů.

Další netradiční formou vzdělávání učitelů je supervize. Pedagog spolupracuje s nezávislým supervizorem, odborníkem v dané profesi, se kterým se může poradit, podělit se o problémy, vyslechnout jeho názor, poučit se z jeho zkušeností, a tím získat nadhled ve své práci. Společně též hledají řešení dané situace, přičemž často se jedná o výchovné problémy s konkrétními žáky.

Některé školy zavádějí rovněž vlastní vzdělávací programy, které jsou ušité na míru učitelům, ale také typu a filozofii instituce. „Učitelé jsou podporováni formou povinného i volitelného obsahu vzdělávání, mentoringu, supervize, vzájemné hospitace učitelů ve výuce a samostudia,“ popsala Andrea Vedralová ze School My Project, která v Praze ve dnech 3. až 6. července pro učitele pořádá též letní školu s tematickými workshopy.