Darování kostní dřeně zachraňuje lidi s leukemiemi i dalšími nemocemi krve

Darování kostní dřeně Češi jednoznačně považují za nejhodnotnější dobročinnou
aktivitu. Každý dárce dává šanci na život a uzdravení. Transplantace kostní dřeně může být totiž pro
některé pacienty s onemocněním krve poslední nadějí na záchranu. Kvůli zbytečným předsudkům je
však dárců v Česku mnohem méně než v jiných zemích. Snaží se na to upozornit Světový den dárců
kostní dřeně, který letos připadá na sobotu 16. září. Zároveň je příležitostí, jak poděkovat všem, kteří
do registru dárců již vstoupili.

Stát se dárcem a později tím zachránit lidský život zabere jen chvilku a prakticky to nebolí. Přitom se více
než každý pátý Čech mylně domnívá, že je zákrok velmi bolestivý, jak ukázal výzkum agentury
STEM/MARK. I proto registry dárců v Česku čítají jen asi sto tisíc dobrovolníků, což je v porovnání se
zahraničím velmi málo. Z výzkumu rovněž vyplývá, že více než třetina Čechů (34 %) o dárcovství kostní
dřeně zatím ani neuvažovala.

Leukemie má mnoho tváří
Lidé v Česku také často netuší, kde všude může jejich kostní dřeň pomáhat. Nejznámější nemocí krve je
leukemie, na kterou si spontánně vzpomene 71 % lidí. Leukemie však není jedno onemocnění. „Jedná se
o celou skupinu onemocnění krvetvorby, která jsou charakterizována nekontrolovaným množením
leukemických buněk, jež utlačují tvorbu zdravých buněk v kostní dřeni. Dnes dokážou lékaři rozeznat
několik typů leukemií lišících se rychlostí rozvoje onemocnění, příznaky, prognózou i způsobem léčby. Část
těchto leukemických onemocnění je plně léčitelná a pro některé pacienty je jedinou možností právě
transplantace kostní dřeně,“ říká vedoucí lékařka ambulance Ústavu hematologie a krevní transfuze
v Praze MUDr. Jacqueline Soukupová Maaloufová.

Modřina bez příčiny
Existují onemocnění, která mohou být předstupněm leukemie? 70 % Čechů si myslí, že ne, anebo neví.
Taková onemocnění ale existují a jedním z nich je primární myelofibróza. Pro většinu naprosto neznámý
pojem, pro některé součást každodenního života. U tohoto onemocnění nejprve organismus čelí
nadprodukci krevních elementů. Postupně ale dochází k náhradě kostní dřeně vazivem, což vede
k nedostatečné tvorbě krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu
přeberou játra a slezina, které však na tento velký úkol nestačí. Některé pacienty trápí „jen“ častá únava
až letargie či náchylnost k infekcím, jindy to mohou být bez příčiny vznikající modřiny. I tak může vypadat
onemocnění krve.

Stát se dárcem prakticky nebolí
K zařazení do registru dárců je potřeba kromě splnění vstupních kritérií jen běžný odběr krve. K vlastnímu
darování kostní dřeně dochází až v případě, kdy je identifikována vhodná dvojice dárce – pacient. Pro
darování kostní dřeně existují dva rovnocenné způsoby odběru a dárce si z nich může vybrat. V prvním
případě je odebrána z oblasti lopaty kosti kyčelní (pánve) a zákrok se provádí v celkové anestezii. Odběr
tak prakticky nebolí, trvá přibližně 45 minut a dárce je obvykle z nemocnice propuštěn den po výkonu.
Následující týdny čeká dárce období rekonvalescence, kdy se mohou dostavit mírné bolesti a on by se
měl šetřit. Druhý způsob představuje odběr kmenových krvetvorných buněk po předchozí stimulaci
růstovými faktory pro bílé krvinky pomocí separátoru z periferní krve. Krev je z žíly vedena do přístroje,
kde se z ní oddělují cirkulující kmenové buňky. Zbývající krev je dárci průběžně vracena zpět do krevního
oběhu. Dárci stráví na odběrovém sále přibližně 4 hodiny, když vše probíhá bez problému, mohou jít
v den odběru domů.

Be Sociable, Share!

Přidání komentáře